Ještě praprarodiče dnešních školáků museli školní přestávky většinou trávit v klidu a s rukama za zády, dneska už je ale všechno úplně jinak. Děti se mohou pohybovat volně, zabývat se různými věcmi. Jaký způsob trávení přestávek je ideální, aby děti vybily svoji energii?
Vydržet při hodinách v klidu je náročné
Velmi důležité je, aby děti během přestávek dostaly možnost se uvolnit, odpočinout si od školní výuky. I když se to možná na první pohled nezdá, sledování výuky vyžaduje soustředění, je třeba být ve střehu, co učitel říká, na co se ptá, reagovat. To je samozřejmě náročné, ostatně můžeme to potvrdit i my dospěláci, když třeba zasedneme do lavic při firemním školení nebo přednášce. Proto je odpočinek potřeba. Jakým způsobem by se ale měl trávit?
Děti se vyblbnou a dávají větší pozor
Skvělé je, když děti mají možnost trávit přestávky aktivním pohybem. Obecně se totiž děti málo hýbou, proti minulým generacím prosedí spoustu času u počítače. Výjimkou naštěstí už u nás nejsou ani školy, které nabídnou svým žákům o přestávce třeba žíněnky, žebříky nebo stolní fotbálek či koš na košíkovou k vyblbnutí. Podobné atrakce mohou být umístěny třeba na chodbách nebo v k tomu určených prostorách. Děti si tak mohou zasportovat a vybít přebytečnou energii. Jaké jsou s tím zkušenosti? Podle učitelů velmi dobré. Díky tomu, že ze sebe děti dostanou nadbytek energie, během výuky bývají klidnější. Princip je jasný: nechat děti věnovat se fyzické aktivitě během volna a tím zvýšit jejich zájem o pozornost v hodinách. Nebude se pak snažit vybít svůj neklid při výuce.
Jak zařídit, aby se nic nestalo?
Ovšem škarohlídi teď určitě namítnou, jak se dá zajistit za takových podmínek, že děti nerozeberou svou přestávkovou energií školu na součástky, a hlavně, jak zařídit, aby se jim nic nestalo? Aby nedošlo k nějakému úrazu? To je skutečně oříšek, který je třeba rozlousknout. Škola a její učitelé jsou za děti zodpovědní po celou dobu výuky, nejenom o přestávkách. Proto je nezbytné tuto situaci nějak vyřešit. Jak?
Je třeba nastavit jasná pravidla
Recept škol, které si uvedený model vyzkoušely, zní tak, že jsou přesně stanovena pravidla pro přestávkové aktivity. Samozřejmě musí existovat pedagogický dozor, navíc to ale funguje tak, že tady starší děti dávají pozor na mladší. Postupně se tak vytváří přirozený řád. Navíc děti brzy pochopí, že je jejich zájmu, aby model dozoru starších nad mladšími fungoval. Podobný systém se může osvědčit. Důležité ale je udržet přitom kázeň. Výborné je, má-li škola svoje hřiště, zahradu, kterou dětem za přesně daných podmínek může dát k dispozici alespoň na velké přestávky. Je naprosto jednoznačné, že děti potřebují uvolnění a pohyb. Sezení s rukama za zády rozhodně nepřispěje k tomu, aby byly v hodinách pozorné, na druhou stranu je třeba, aby jejich přestávkové aktivity měly jasné limity, jejichž porušení je třeba potrestat, a byl zajištěn dozor.
Zdroj obrázku:https://pixabay.com/cs/poh%C3%A1r-k%C3%A1vov%C3%BD-%C5%A1%C3%A1lek-keramika-1157408/