K alkoholu a jeho popíjení se dostávají i menší školáci, což je bohužel dost alarmující skutečnost. Svědčí i o tom různé statistiky, například studie, který se Česká republika účastí již od roku 1994 a 1995. Vždy se v těchto výzkumech bere v úvahu dostatečně velký vzorek několika tisíc chlapců a dívek, který je reprezentativní. Ovšem stačí se dívat kolem sebe, sledovat děti a jejich chování a vidíte i sami v praxi, jak a kde se děti k alkoholu dostávají.

První zkušenosti přicházejí brzy

Obvykle první zkušenosti získají přibližně ve věku 11-13 let, kdy jim třeba malé množství alkoholu nabídnou rodiče v rámci nějaký rodinných oslav. Zatím jde o výjimečné pití, ovšem s přibývajícím věkem je setkání s alkoholem častější. Třeba už v patnácti letech si pravidelně dá pivo zhruba třetina chlapců a pětina dívek. Nejčastěji pijí pivo, za ním pak následuje víno a nakonec destiláty. To rozhodně není příznivá bilance, vzhledem k tomu, že prodej alkoholu mladistvým pod 18 let je zakázaný.

Fakta a věcnost pomůže víc než odsuzování

Velkou negativní práci v tomto směru sehrává spousta faktorů. Jednak dědičné zatížení, dále nadměrná konzumace alkoholu rodiči, špatná komunikace v rodině, stres, nedostatek času na dítě, nevhodná výchova, ale třeba i to, že alkohol je tolerovanou součástí společenské zábavy. Boj proti alkoholu proto jednoznačně začíná v rodině. Jak může pomoci škola? Především informováním o alkoholu a jeho účincích a riziku. Důležité je, aby mezi učitelem a dětmi vznikla důvěra a děti se nebály ptát na věci, které s alkoholem a jeho konzumací souvisí. Důležitá je věcnost, učitel se nesmí povyšovat nad děti, hrát si na experta, ale věcně a srozumitelně jim odpovídat. Platí, že odsuzování popíjení není zdaleka tak účinné jako prezentace faktů a vysvětlení problematiky. Efektivní je také ukázka následků. Třeba beseda s vyléčeným alkoholikem, který je ochoten o svých problémech veřejně mluvit.

Zdroj obrázku:https://pixabay.com/cs/skotsko-whisky-sklo-alkohol-642397/