Matematika se ve škole velmi často stává postrachem žáků. Vyhýbají se jí, jak jenom mohou a rozhodně nepatří mezi jejich oblíbené předměty. Bohužel to často není matematickou vědou jako takovou, ale stylem její výuky.

Málokdo umí látku vysvětlit a zaujmout

Jak toto na našich školách změnit? Samozřejmě, že to není jednoduché. Udělat z matematiky zábavu, to už vyžaduje skutečný matematický talent. Velice záleží na učiteli daného předmětu. Kdo dokáže látku dobře a poutavě vysvětlit a žáky zaujmout a nadchnout pro objevování tajů matematiky, má polovinu práce za sebou. Kdo ale jenom nutí děti učit se vzorce, aniž by dokázal vysvětlit jejich podstatu, těžko něco pořídí a děti tím k zájmu o matematiku nepřivede.

Nový přístup sází na objevování a tvořivost

Právě proto je dobrým signálem metoda výuky matematiky od profesora Milana Hejného z Pedagogické fakulty UK. Jeho systém staví především na tom, že děti už mají s matematikou určité zkušenosti. Vlastně se s ní ve svém životě setkávají každý den. Prožívají radost, když jsou samy schopny uspět při řešení různých matematických úkolů. Dokáže v nich rozvinout tvořivý přístup k matematice. Děti pak k této vědě nepřistupují jako k souboru hotových pravd a neměnných pouček. Učí se hledat různé strategie pro své řešení, argumentují různými tvrzeními, ověřují hypotézy. Profesor Hejný je autorem učebnic matematiky pro první až pátou třídu. Tyto učební texty vycházejí ze skutečnosti, že když žák jenom opakuje poznatky, které mu diktuje učitel, nepřijme nikdy vědu za svou a nezíská k ní vztah. Když ale díky vhodným úkolům sám taje matematiky objevuje, získává ke znalostem úplně jiný postoj. Přijímá je za své, protože je sám objevil. To se ale obvykle ve škole neděje. Školní výuka matematiky tvořivost děti často spíše ničí, než by ji podporovala.

Zdroj obrázku:https://pixabay.com/cs/deska-matematika-znak%C5%AF-po%C4%8D%C3%ADtat-935455/